Ne, tento článek není o teorii černých děr, souvisí s něčím docela jiným. Dnes ráno jsem spustil firefox, a krátce si projel novinky na mé domovské stránce. Zaujalo mě zpravajství, jež mě tak trochu zmátlo, ostatně přesvědčte se sami 
Pravděpodobná příčina je že slovo dnešní mělo být nahrazeno slovem včerejší, jelikož toho rána nebylo 17. nýbrž 18. Ale tím si nemusíme kazit takový krásný vtip.
Záleží na tom kde se nacházíme a kým jsme. Jinak na dobré pohlíží kanibal a evropan. S jiným úhlem pohledu se setkáme u muslima, hinduisty, žida, křesťana. Dokonce každý jedinec má hranici dobra a zla různě nastavenou. A třešnička na dortu – dobro a zlo se prolínají, a to v takové míře, že jednomyslně něco posoudit jako dobré nebo zlé už pomalu nejde. Uživatel je opět zmaten. Uveďmě příklad, celý život je vám vštipováno do hlavy že zabíjet lidi není dobré, ten kdo zabíjí lidi je představitelem zla. Ve zprávách proběhne novina, že neznámý vrah zavraždil člověka uprostřed půl noci. Většině lidí jako první prosvitne hlavou, že vrah je nepochybně zlý člověk. (Pokud média nedodají kontext, kde by vyzníval jako zachránce) Co když si však zavražděný člověk takový osud zasloužil? Nikdo nám už neřekne zda zavražděný náhodou během života nepodrazil 50 lidí a nevytuneloval státní pokladnu. Povětšinou totiž takové lidi nikdo neodhalí a nebo jsou nastrčení. Vziká další otázka, jak se stavit k lidem co doslova vysávají lidi ostatní? Najdu – li například mezeru v zákoně a přiživím se na ostatních, jak na mě má být pohlíženo? Můžeme bezesporu čin odsoudit jako neetický, na druhou stranu pokud mi není prokázán, může být brán pouze jako vychytralost. Někdo je výborný řidič tramvaje, někdo je výborný „tunelář“. Tito lidé povětšinou potrestáni nejsou, zákon je na ně krátký, můžeme být jen znechuceni z etického hlediska. Možná je dostihne svědomí (Což je podle mě však nepravděpodobné) a nebo je dostihne někdo závistivý s pistolí v ruce.
A další otázka – biologické příčiny. Jsme-li opravdu jen postavičky na šachovnici chemie, je i dáno naše chování a reakce. Takže v určitém smyslu slova náš vrah ze začátku za svůj čin nemůže. Mohla ho potkat neočekávaná fyziologická reakce, jež nemohl svým vědomím ovládat. Říkáme tomu afekt, ale ten je těžko prokazatelný, a skvěle se na něj dá vymlouvat. Tyto a mnohé jiní příčiny, např. Psychologické jsou velmi sporné. Podívejme se například na případ Barbory Škrlové, ze všech stran na mě média chrlila protichůdné informace o tom kdo je vlastně lovec a kdo kořist. Nakonec to ve mně vyvolalo reakci, že vše je to tak komplikované že bych všechny zavřel do ústavu až z černají. To je mé já, které takhle bylo vychováno a takto se vyvinulo.
Ještě se vraťmě jednou na začátek zde mě napadá další otázka. Onen vrah zabil jednoho člověka. Jeden citát praví: „Zabij jednoho člověka a jsi vrah. Zabij jich tisíce a jsi dobyvatel. Poměrně výstižné, ale je to pravdivé? Kdyby generál Schwarzkopf zabil jednoho iráčana v hospodě někde v americe, byl by z něj určitě vrah. Když zabije tisíce iráčanů v Bagdádu je z něj hrdina. Otázkou je co z něj hrdinu dělá. Je to snad místo, kde se zrovna konala válka? A nebo to je převod odpovědnosti právě na válku? A nebo je to skutečně množstvím lidí teří zahynuli? Kdybych zabil stovky lidí, stal by se ze mě například bojovník za svobodu? (Podle mě je možné, že tím se řídí celá řada islámských radikálů)
Závěrem tedy ještě otázka – náboženství a rasa. Všichni jsme odlišní, někteří jsou ale odlišní o něco víc, ať už barvou pleti nebo náboženstvím. Rozhodně to však přináší celou řadu problémů. Představme si situaci, soused Fred je náš přítel, známe ho od školy a víme že je to dobrý chlap. Fred je svědomitý ředitel společnosti jež si vystavěla honosný mrakodrap kdesi v Americe. Představitel úspěchu v euroamerickém měřítku. Tisíce km od jeho domova je skupina lidí jež vidí Freda jinak, je ztělesněním zla jež je třea potřít (Například bombou). Oni Freda nemusí znát od školky, stačí to že žije v Americe, že jeho předci kolonizovali muslimský svět a nevím jaké další důvody je ženou. V roli objektivního pozorovatele, na jakou stranu byste se přidali? Pokud jste běžní občané některé z vyspělích zemí, zřejmě byste sympatizovali s Fredem. Nyní ale příklad se stejným principem ale s „opačnou fází“. Úspěšný podnikatel Ahman si nedávno otevřel obchod s výbušninami, v očích sousedů je to dobrý chlap, úspěšný ve své branži a věrný islámu. Tisíce km od jeho krámu je skupina lidí jež znají Ahmana tajných reportů a satelitních pozorování. Je viděn jako přední dodavatel výbušnin, zlo které je třeba potřít. S kým budete sympatizovat nyní?
Co tedy závěrem? Tento článek žádné řešení nenabízí, je to jen úvaha. Všechno je samozřejmě mnohem složitější, vše se prolíná a nelze to popsat v těchto pár odstavcích. Jen chci upozornit na to, že dobré se někdy může stát zlým. Že je třeba hledat podstatu věcí né jen podle povrchních poznatků, a pokud možno se řídit tím co nám připadá dobré, a né tím co je dobré podle společnosti.
Internet. Slovo, které zná dnes téměř každý vyspělý člověk. Není to tak dávno co to byla hračka vědců individualistů, a je to mu ještě o něco kousek do historie co s tím experimentovala armáda. Dnes je to hrstka bláznů a necivilizovanců co nemají přípojku (alespoň jednu na rodinu) a nemají přinejmenším 2-3 profily na jednom ze stovek komunitních webů. Internet se za poslední dekádu rozmohl jako jedno ze stěžejních nových odvětví. Troufám si říci, že je stejně důležitý jako v učebnicích dějepisu průmyslová revoluce. Plíživě prostupuje čím dál více naše denní životy. Typický „konzumní uživatel“ internetu dnes blogguje, posílá instantní zprávy a e-maily, ukazuje fotky, vysílá svá videa, zapojuje se do sociálních sítí, nakupuje, učí se a vytváří referáty, jako vítr projíždí stovkami různými zákoutími bez delší zastávky. Celá tato transformace přišla až nečekaně rychle, a nese sebou mnohé klady i zápory. Kdo by si býval pomyslel že ty výtvory chlapíků v plesnivých garážích jako myspace, facebook, amazon, e-bay, google, wikipedia, digg (a mnohé další) se stanou tak populárními. Čím? Obdařili totiž magickou silou lidi, internet není nějaké vládou kontrolované médium, ani ho nevlastní nějaký velký manažer který by ho zpoplatňoval, není zde ani nějaký systém kdo je komu nadřazenější podle majetku, či podle původu. Jediné pravidlo které tady platí je chaos, každý může dělat co chce kdy chce, každý si vytváří svá pravidla pro svůj web, může vyjadřovat své názory o čem se mu zachce a hodnotit ostatní názory jak se mu zachce. Je to neuvěřitelná výhoda na jednu stranu, dovíte se i informacích které vám někdo chce zamlčet. Noviny už nejsou to co bývali, píší co se jim hodí, tak si sednete k internetu a během zlomku sekundy se vám vygůglí stovky odkazů se všemi možnými názory. Problém je však spolehlivost informací a jejich třídění. S nadsázkou můžeme říci, že internet je jeden velký bordel a najít na něm kvalitní informaci není lehké (a bylo hůř dokud nepřišel geniální algorytmus dalšího plesnivého programátora z googlu). Někdy však najdete i informace o kterých byste radši nic nevěděli, můžou vás ranit. Ať to zní jakkoliv nemožně, představte si že najdete svou ženu na porno stránkách? No rozhodně je ta šance větší než že jí přistihnete při činu u vás doma. Z mého pohledu (a vidím to samozřejmě subjektivně) jsou dalším problémem sociální sítě. Psychologové a sociologové pláčou štěstím, sociální graf, to co považovali za nemožné se jim rýsuje před očma, všichni lidi zmonitorovaní, všechny mezilidské vztahy. Problémem je že ztrácíme svou identitu, najít si o někom informace je velmi lehké a lehce zneužitelné. Nehledě na to že mi přijde že se většina žen na sociálních sítích účastní soutěže kdo je hezčí, no já bych to řekl „kdo se ukáže více ve spodním prádle“, překrásná soutěž je také kdo je více společenský, mým názvem „kdo se zúčastnil více kaleb“, a v neposlední řadě tu máme i soutěž kdo má více přátel alias „s kolika lidma se muckám na fotografiích“. Fasicinující je také myšlenka nově vznikajíchc portálů které všechny profily spojují do jednoho super profilu. Kladu si otázku, nač pak konverzace s takovým člověkem? Stačí projít webovou stránku a mám solidní zprávu jak z CIA, vím co dělá, jaké má koníčky, jakou povahu, na jaké raklamy klikl, prakticky vím i jestli si prdel vytírá pravou nebu levou rukou. Ale k čemu se pak s takovým člověkem bavit, či dokonce scházet? Všechno mi pasivně řekl, možná si za pár let z takovýchto informací udělám jeho robotické dvojče. A co ty historky našich rodičů, že si své zájmy říkali při zapadajícím slunci někde na lavičce? Doba se mění, a asi i já jsem vykopávka, jelikož mi tento nový styl nevyhovuje. Nehledě na to že anonymita jež nám internet poskytuje nám zároveň umožňuje udělat krásnou masku, můžeme se podstatně zdokonail, či se dokonce vydývat za úplně jiného člověka. Tady však selhává i příroda, normálně si řeknete, každý přece pozná jaký člověk je ve skutečnosti, třeba časem ale pozná to. Jak ale? Přst transfér 1 a 0? Obávám se že sebelepší smysly z digitálního kódu nevyčuchají jestli mi osoba na druhém konci lže nebo ne, jestli to myslí upřímě a jestli je to opravdu ta osoba. Opravdu zářným příkladem je 3D prostředí Second Life, rychle rostoucí web kde si můžete vymodelovat svůj avatar, svůj domov, dokonce zde můžete potkat i svou lásku. A to už je opravdu na pováženou, povím vám. Tedy to jsem pro dnešek vyčerpal můj myšlenkový proud, ovšem toto téma je obsáhlé, a určitě se k němu budu často vracet. Snad už jen závěr.
Netvrdím že je internet špatný, osobně ho miluju, a neumím si 21. století bez něj představit, ale je to jako oheň, takových výhod a přitom nás může tak krásně ranit. Co tedy na závěr? Myslím že internet pro nás má ještě velká překvapení v budoucnosti, musíme však sami sebe krotit, musíme ovládat naše profily a avatary stejně dobře jako náš reálný život.
Země, náš domov. Zdroj všech zdrojů. Původ našeho života, naše vlast. Avšak je v ohrožení! Za všechno může člověk a jím zapříčeněné tzv. Globální oteplování!
No nemůžu souhlasit, alespoň né zcela. První část je v pořádku, ovšem často používaná věta „Nyní není pochyb, že za globální oteplování může člověk“ se mi nelíbí. Já nejsem klimatolog, pouze pozorovatel jež si dává dohromady fakta a pak nad nymi přemýšlí. Jako každá myslící bytost bychom si měli položit otázku zda opravdu rozumíme klimatu na 100%? Ono se dost obtížně něčemu rozumí zcela, nemluvě o tak obsáhlém tématu jako je fungování celé planety. Pouze podle tohoto tvrzení bych poopravil větu na „Nyní není pochyb že globální oteplování by mohl mít na svědomí člověk“. V roce 2007 hromada klimatologů, ekologů, biologů, a jiných vědců vytvořila takzvaný Mezivládní panel pro změny klimatu IPCC. (tuším že jich bylo asi 2000). Ovšem má to háček, údajně to !ODSOUHLASILO! 2000 vědců, podle různých zdrojů však někteří ani nevědí o tom že jsou na panelu zmíněni. Někteří dokonce tvrdí, že by se pod takovýto dokument nepodepsali. Jsou tu lidé kteří celou věc zpochybňují, začíná se nám polarizovat svět, dělá se v tom bordel. Uživatel se cítí poněkud zmaten. Na jedné straně je obrovská masa lidí, hnána hrstkou ekoteroristů, kteří pod zástěrkou klimatických změn páchají všelijaké činy a nadruhé straně jsou odlišně myslící lidé, jež se pozastavují a znovu otevírají oči nad celou problematikou. Tito lidé jsou pak označováni za neekologické nemyslící bytosti (můžou být nazývány i různými sprostými slovy), jdou proti proudu a vlastně jsou úplně mimo mísu. Není ale náhodou opak pravdou? Podívejme se například na našeho prezidenta Václava Klause. Ten neúnavně tvrdí, že globální oteplování je báchorka, (s tím sice také nesouhlasím protože teplo začíná být, ale takhle nám to předkládají noviny, bůh ví jak to řekl doopravdy). Je za to soustavičně kritizován a nenajdete snad žádný článek, který by si do Klause nerejpnul. Na druhou stranu náš „Grumpy Uncle Václav“ tvrdí, že člověk by měl žít v jisté harmonii s přírodou, což je svatá pravda. O tom, že se musíme naučit žít v harmonii se zemí není pochyb. To je opravdu bez diskuse, a to nemůže nikdo zpochybnit. (Jinak je dle mě buď ignorant, hlupák nebo není člověk) My však musíme otevřít sami oči a né se jen nechat tupě vést hrstkou „ekologů“ kteří nám cpou až pod nos jejich řešení, jejich styl života, jejich všechno. Když vám ekolog řekne že si musíte vytírat prdel pravou rukou abyste vypustili míň CO2 uděláte to? Sem si jist že mnoho lidí z mainstreamu by to udělalo. Problém je v tom že jsme dostatečně vyspělí pouze krátkou dobu. Nechápeme dostatečně procesy které tvoří naší planetu, tepvrve chytáme záblesky jak celý systém funguje, a i tak. Podle mě je všechno se vším příliš mnoho provázáno aby mohl někdo říci, může za to tovární komín. Je pravdou že černý dým vypadá nevábně, ale zároveň je pravda že příroda je sama o sobě zabiják, methan je 4X silnější skleníkový plyn než CO2, a existuje mnoho rostli a organismů co ho produkují ve velkém. Zajímalo by mě pane Al Gore co by vám na IPCC nebo Kjótský protokol řeklo stádo krav co prdí methan hlava nehlava! Opravdu si myslíte že tomu celému rozumíte? Já vám říkám ne. Existují i další teorie co globální oteplování znamená. Například to může být jakési „ticho před bouří“ – může následovat doba ledová. To by byl zase opačný extrém, pak bychom skleníkové plyny ještě rádi vypouštěli.
Podle mého názoru jsou nejhorší události a věci co se pod záštitou ekologie dělají. Ty mají většinou primárně na srdci zisk a uspokojení zákazníků. (jak překvapivé) Ekologie je jen něco, co se jim hodí do krámu. Kupříkladu krásné je že se vysadí za každého nového registrovaného uživatele strom. Strom se vysadí ve virtuální hře Second Life. Hm, myslím, že není třeba vysvětlovat k čemu takový virtuální strom je…
Dnes už se skoro stalo samozřejmostí nakupovat zeleně, chodíme do nákupních center na zelené dny, nakupujeme zeleně, dokonce i myslíme zeleně. Co to ale vlastně znamené, zastavil se někdy někdo a zeptal se sám sebe. Opravdu tohle prospívá planetě? Zajímavá jsou ekologická řešení která jsou ovšem trochu nedomyšlená. Například že budou auta jezdit na jablečnou šťávu. Nápad je to pěkný, ale řekněte mi kde se tolik té šťávy vezme? Resp. kdo jí vypěstuje. No když budeme naše plechové miláčky krmit víc než nás, co se pak stane s námi? Ostatně, stejná kauza je to s tzv. Biomasou. To je slávy kolem ní, ovšem teprve nyní začínají na hladinou vyplouvat varovné signály že biomasa má za následek růst cen potravin, a akorát to prohlubuje potravinovou krizi zemí 3. světa. Ostatně Rozvojové země se pomalu stávají těmi „nejsmrduťějšími“ těm by se mělo především nabízet jak žít ekologicky. (Zde podotýkám že v absolutních čísel samozřejmě vedou západní země, ale při přepočtu škodlivin na průmyslový kilometr a uvážení efektivnosti už vzniká propastný rozdíl s vyspělými zeměmi) Nic nemám proti biomase, ale musí se to ještě hodně domakat, to samé s vodíkem, jsou i tuny dalších možností, můžeme cpát peníze do výzkumu například jaderné fůze (O tom někdy jindy). Ale hlavně nezapomeňmě na příslový 2X měř, 1 řež. Takže než si na zahradě vypěstuju brambory do nádrže u auta, musím si rozpočítat abych měl taky pro sebe a aby to celé bylo co nejefektivnější. Mohl bych pokračovat ve výčtu věcí ještě několik stran, ale to bychom se nikam nedostali.
Globální oteplování možná nese jiné poselství, nemáme kvůli němu konzumovat jenom zelené a bydlet v jeskyních. Máme si uvědomit místo kde žijeme, naše vlastní já – planeta na nás volá: „hej já jsem taky tady. Musíš si mě všímat, jinak to pěkně schytáš!“ Planeta se na nás zlobí, je nesporné že je z nás asi na hlavu, všechny ty katastrofy. Ale musíme se naučit s tím žít a řešit lokální ekologické problémy. Například co můžu udělat s tou skládkou za domem, nebo jak můžu pomoct tomu lesu který tak dokonale znám. Nějaké vyschlé jezero v Africe se nás netýká, nikdo, kdo tam nežije, nemá páru co se tam děje. Takže, jak opravit onu hlavní větu? „Nyní není pochyb že se NĚCO děje s planetou zemí, ale nikdo přesně neví co. S velkou pravděpodobností však na to má vliv i člověk a měl by se podle toho přiměřeně zařídit“
