WiTricity, neboli bezdrátová elektřina, byla s úspěchem prezentována na konferenci TED. Výhodou této technologie je, že je bezpečná, komerčně dostupná a lze ji aplikovat na dnešní běžná zařízení. Od mobilů, přes laptopy a televize až po průmyslová zařízení. Základem je přenos pomocí magnetického pole, který byl prezentován už před 100 lety Nikolou Teslou.
Archive for the ‘Věda a technika’ Category
Bezdrátová elektřina odprezentována na TED Global
Thursday, August 27th, 2009Vědecké hračky – 1. díl
Thursday, August 27th, 2009
Rozhodl jsem se dát si malé pracovní volno a napsat nějaký ten článek o mém koníčku – vědě. Protože jsem geek a technokrat, obdivuji některá vědecká zařízení. A protože jich není málo a napsat o nich něco stručného i tak zabere slušných pár řádků, vznikl tento seriál. Pojďme se dnes podívat na hračky, které mění náš náhled na vznik vesmíru, které nám slibují levnou a dostupnou elektřinu a které hledají důkazy Einsteinova dědictví.
FermiLab
Fermilab je bývalý největší urychlovač na světě. Jméno zdědil od slavného italského fyzika Enrica Fermi (Ten zkoumal například radioaktivní záření). Jeho slavný kruhový urychlovač Tevatron je dlouhý 6,3 Km a zasloužil se například o objev Top Kvarku. Vědci zde vypouštějí proti sobě paprsky částic a urychlují je k rychlosti blížící se rychlosti světla. Ty pak nechají srazit v detektoru a zpětně pozorují co se stalo, zjednodušeně co se odlomilo a kudy to letělo. Síla tohoto urychlovače je 1,96 TeV (Tera elektronVoltů), což je slušné číslo. Urychlovač měl zkoumat, jaký byl vesmír na svém počátku. Ovšem k tomu není ani energie téměř 2 TeV dostatečná. Proto si vědci začali stavět urychlovač další.
CERN
Nějakých 100 metrů pod zemí u Ženevy je vykopána spleť tunelů, mezi nimiž je i 27 Km dlouhý tunel ve kterém se nachází zmodernizovaný urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Ten už má energii 7 TeV. Nachází se na něm 4 detektory – ALICE, ATLAS, CMS, LHCb a ty mají pozorovat co se stalo při vzniku vesmíru. Opravdu fascinující myšlenka, pro běžného člověka to ovšem může vypadat, že on z CERNu nemá nic jiného než strach, že v něm vznikne černá díra, která to tu všechno sežere. Není tomu tak. V CERNu se posunují hranice lidské technologie a inženýrství. Například o snímací čipy, které máme všichni v našich foťácích se zasloužil právě CERN. Tim Berners Lee (Jeden ze zakladatelů internetu) nás právě zde obdaroval slavným World Wide Webem. Dnes CERN disponuje obrovskou výpočetní sítí zvanou GRID a rozpočtem téměř 6 mld. Dolarů.
LIGO
Celý název Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory může působit poměrně krkolomě. Je to vlastně soustava observatoří, které zkoumají tzv. Gravitační vlny. Tyto vlny jako první předpovědel Albert Einstein v jeho obecné teorii relativity. Vlny ovšem nebyli nikdy přímo prokázány. K pozorování gravitačních vln se začali stavět tyto observatoře. Tvoří je dvě větve na sebe kolmých Laserů . Laser vychází ze středu laboratoře tunelem a na druhém konci se odráží. Pokud by přišla Gravitační vlna, budou časové údaje příchodu laserů neschodné. Takto se detekce gravitačních vln zdá být jednoduchá, ovšem stačí obyčejná mořská vlna narážející do útesu několik kilometrů vzdáleného a citlivá observatoř to zaznamená. Filtrování a rozhodování co je gravitační vlna je tedy skutečně obtížné. LIGO je zatím postaveno v Hanfordu, Livingstonu, MIT a CIT (Technologické instituty plné geeků)
JET
Lidstvo sní o jaderné fúzi už dobrých 50 let. Víme jak funguje, neumíme to však napodobit. A tak se za ty desítky let vědci snažili vytvořit podmínky pro slučování jader vodíku tak, aby výsledkem bylo ohromné množství energie, která by napájela náš svět. Již delší dobu je znám tzv. Tokamak design, jež vymysleli Rusové. Jedná se o toroid (Taková speciální zatočená hadice) ve kterém se při obrovských teplotách pomocí magnetického pole udržuje plasma. V něm pak dochází k samotné fůzi. Problémem je udržet tento stav. Nejprve to byli zlomky vteřiny, nedávno dosáhli řádů vteřin. Joint European Torus v Oxfordshire je v současné době největší zařízení svého druhu, provádí se zde experimenty, které mají pomoci při výstavbě obrovských tokamak reaktorů.
ITER

International Thermonuclear Reactor je jedním z obřích tokamak reaktorů, které nás mají přiblížit udržitelné fúzi. Jeho výstavba teprve začíná. V jižní Francii kde bude stát jsou pozemní stavební práce už v plném proudu. Projektu se účastní Čína, Japonsko, Korea, Rusko, USA, Indie a EU, takže je vidět jakási mezinárodní snaha. Ta byla stvrzena dohodou v listopadu roku 2006. Po jeho dokončení v roce 2016 bude ohřívat plazma na 150 miliónů stupňů. Pokud tohoto drobka nakrmíme pouze půlkou gramu deuteria a tritia, měl by nám dodávat po dobu několika minut výkon 500 MW! ITER má být prvním krokem ke komerční fúzní elektřině. Projekt, jenž má následovat již plánovaný úspěch ITERu, se jmenuje DEMO.
Příště se podíváme na zařízení, které fúzi provádí k tvorbě zbraní, do hledáčku si vezmeme teleskopy, naše oči do vesmíru a také naše uši do vesmíru v podobě projektu SETI. Když mi zbyde chuť, tak připíšu ještě tajemná zařízení pod zemí, jenž zkoumají tajemné částice z vesmíru.
Internet – dar od boha nebo ďábla?
Friday, January 2nd, 2009Internet. Slovo, které zná dnes téměř každý vyspělý člověk. Není to tak dávno co to byla hračka vědců individualistů, a je to mu ještě o něco kousek do historie co s tím experimentovala armáda. Dnes je to hrstka bláznů a necivilizovanců co nemají přípojku (alespoň jednu na rodinu) a nemají přinejmenším 2-3 profily na jednom ze stovek komunitních webů. Internet se za poslední dekádu rozmohl jako jedno ze stěžejních nových odvětví. Troufám si říci, že je stejně důležitý jako v učebnicích dějepisu průmyslová revoluce. Plíživě prostupuje čím dál více naše denní životy. Typický „konzumní uživatel“ internetu dnes blogguje, posílá instantní zprávy a e-maily, ukazuje fotky, vysílá svá videa, zapojuje se do sociálních sítí, nakupuje, učí se a vytváří referáty, jako vítr projíždí stovkami různými zákoutími bez delší zastávky. Celá tato transformace přišla až nečekaně rychle, a nese sebou mnohé klady i zápory. Kdo by si býval pomyslel že ty výtvory chlapíků v plesnivých garážích jako myspace, facebook, amazon, e-bay, google, wikipedia, digg (a mnohé další) se stanou tak populárními. Čím? Obdařili totiž magickou silou lidi, internet není nějaké vládou kontrolované médium, ani ho nevlastní nějaký velký manažer který by ho zpoplatňoval, není zde ani nějaký systém kdo je komu nadřazenější podle majetku, či podle původu. Jediné pravidlo které tady platí je chaos, každý může dělat co chce kdy chce, každý si vytváří svá pravidla pro svůj web, může vyjadřovat své názory o čem se mu zachce a hodnotit ostatní názory jak se mu zachce. Je to neuvěřitelná výhoda na jednu stranu, dovíte se i informacích které vám někdo chce zamlčet. Noviny už nejsou to co bývali, píší co se jim hodí, tak si sednete k internetu a během zlomku sekundy se vám vygůglí stovky odkazů se všemi možnými názory. Problém je však spolehlivost informací a jejich třídění. S nadsázkou můžeme říci, že internet je jeden velký bordel a najít na něm kvalitní informaci není lehké (a bylo hůř dokud nepřišel geniální algorytmus dalšího plesnivého programátora z googlu). Někdy však najdete i informace o kterých byste radši nic nevěděli, můžou vás ranit. Ať to zní jakkoliv nemožně, představte si že najdete svou ženu na porno stránkách? No rozhodně je ta šance větší než že jí přistihnete při činu u vás doma. Z mého pohledu (a vidím to samozřejmě subjektivně) jsou dalším problémem sociální sítě. Psychologové a sociologové pláčou štěstím, sociální graf, to co považovali za nemožné se jim rýsuje před očma, všichni lidi zmonitorovaní, všechny mezilidské vztahy. Problémem je že ztrácíme svou identitu, najít si o někom informace je velmi lehké a lehce zneužitelné. Nehledě na to že mi přijde že se většina žen na sociálních sítích účastní soutěže kdo je hezčí, no já bych to řekl „kdo se ukáže více ve spodním prádle“, překrásná soutěž je také kdo je více společenský, mým názvem „kdo se zúčastnil více kaleb“, a v neposlední řadě tu máme i soutěž kdo má více přátel alias „s kolika lidma se muckám na fotografiích“. Fasicinující je také myšlenka nově vznikajíchc portálů které všechny profily spojují do jednoho super profilu. Kladu si otázku, nač pak konverzace s takovým člověkem? Stačí projít webovou stránku a mám solidní zprávu jak z CIA, vím co dělá, jaké má koníčky, jakou povahu, na jaké raklamy klikl, prakticky vím i jestli si prdel vytírá pravou nebu levou rukou. Ale k čemu se pak s takovým člověkem bavit, či dokonce scházet? Všechno mi pasivně řekl, možná si za pár let z takovýchto informací udělám jeho robotické dvojče. A co ty historky našich rodičů, že si své zájmy říkali při zapadajícím slunci někde na lavičce? Doba se mění, a asi i já jsem vykopávka, jelikož mi tento nový styl nevyhovuje. Nehledě na to že anonymita jež nám internet poskytuje nám zároveň umožňuje udělat krásnou masku, můžeme se podstatně zdokonail, či se dokonce vydývat za úplně jiného člověka. Tady však selhává i příroda, normálně si řeknete, každý přece pozná jaký člověk je ve skutečnosti, třeba časem ale pozná to. Jak ale? Přst transfér 1 a 0? Obávám se že sebelepší smysly z digitálního kódu nevyčuchají jestli mi osoba na druhém konci lže nebo ne, jestli to myslí upřímě a jestli je to opravdu ta osoba. Opravdu zářným příkladem je 3D prostředí Second Life, rychle rostoucí web kde si můžete vymodelovat svůj avatar, svůj domov, dokonce zde můžete potkat i svou lásku. A to už je opravdu na pováženou, povím vám. Tedy to jsem pro dnešek vyčerpal můj myšlenkový proud, ovšem toto téma je obsáhlé, a určitě se k němu budu často vracet. Snad už jen závěr.
Netvrdím že je internet špatný, osobně ho miluju, a neumím si 21. století bez něj představit, ale je to jako oheň, takových výhod a přitom nás může tak krásně ranit. Co tedy na závěr? Myslím že internet pro nás má ještě velká překvapení v budoucnosti, musíme však sami sebe krotit, musíme ovládat naše profily a avatary stejně dobře jako náš reálný život.
Rozzlobená planeta
Friday, January 2nd, 2009
Země, náš domov. Zdroj všech zdrojů. Původ našeho života, naše vlast. Avšak je v ohrožení! Za všechno může člověk a jím zapříčeněné tzv. Globální oteplování!
No nemůžu souhlasit, alespoň né zcela. První část je v pořádku, ovšem často používaná věta „Nyní není pochyb, že za globální oteplování může člověk“ se mi nelíbí. Já nejsem klimatolog, pouze pozorovatel jež si dává dohromady fakta a pak nad nymi přemýšlí. Jako každá myslící bytost bychom si měli položit otázku zda opravdu rozumíme klimatu na 100%? Ono se dost obtížně něčemu rozumí zcela, nemluvě o tak obsáhlém tématu jako je fungování celé planety. Pouze podle tohoto tvrzení bych poopravil větu na „Nyní není pochyb že globální oteplování by mohl mít na svědomí člověk“. V roce 2007 hromada klimatologů, ekologů, biologů, a jiných vědců vytvořila takzvaný Mezivládní panel pro změny klimatu IPCC. (tuším že jich bylo asi 2000). Ovšem má to háček, údajně to !ODSOUHLASILO! 2000 vědců, podle různých zdrojů však někteří ani nevědí o tom že jsou na panelu zmíněni. Někteří dokonce tvrdí, že by se pod takovýto dokument nepodepsali. Jsou tu lidé kteří celou věc zpochybňují, začíná se nám polarizovat svět, dělá se v tom bordel. Uživatel se cítí poněkud zmaten. Na jedné straně je obrovská masa lidí, hnána hrstkou ekoteroristů, kteří pod zástěrkou klimatických změn páchají všelijaké činy a nadruhé straně jsou odlišně myslící lidé, jež se pozastavují a znovu otevírají oči nad celou problematikou. Tito lidé jsou pak označováni za neekologické nemyslící bytosti (můžou být nazývány i různými sprostými slovy), jdou proti proudu a vlastně jsou úplně mimo mísu. Není ale náhodou opak pravdou? Podívejme se například na našeho prezidenta Václava Klause. Ten neúnavně tvrdí, že globální oteplování je báchorka, (s tím sice také nesouhlasím protože teplo začíná být, ale takhle nám to předkládají noviny, bůh ví jak to řekl doopravdy). Je za to soustavičně kritizován a nenajdete snad žádný článek, který by si do Klause nerejpnul. Na druhou stranu náš „Grumpy Uncle Václav“ tvrdí, že člověk by měl žít v jisté harmonii s přírodou, což je svatá pravda. O tom, že se musíme naučit žít v harmonii se zemí není pochyb. To je opravdu bez diskuse, a to nemůže nikdo zpochybnit. (Jinak je dle mě buď ignorant, hlupák nebo není člověk) My však musíme otevřít sami oči a né se jen nechat tupě vést hrstkou „ekologů“ kteří nám cpou až pod nos jejich řešení, jejich styl života, jejich všechno. Když vám ekolog řekne že si musíte vytírat prdel pravou rukou abyste vypustili míň CO2 uděláte to? Sem si jist že mnoho lidí z mainstreamu by to udělalo. Problém je v tom že jsme dostatečně vyspělí pouze krátkou dobu. Nechápeme dostatečně procesy které tvoří naší planetu, tepvrve chytáme záblesky jak celý systém funguje, a i tak. Podle mě je všechno se vším příliš mnoho provázáno aby mohl někdo říci, může za to tovární komín. Je pravdou že černý dým vypadá nevábně, ale zároveň je pravda že příroda je sama o sobě zabiják, methan je 4X silnější skleníkový plyn než CO2, a existuje mnoho rostli a organismů co ho produkují ve velkém. Zajímalo by mě pane Al Gore co by vám na IPCC nebo Kjótský protokol řeklo stádo krav co prdí methan hlava nehlava! Opravdu si myslíte že tomu celému rozumíte? Já vám říkám ne. Existují i další teorie co globální oteplování znamená. Například to může být jakési „ticho před bouří“ – může následovat doba ledová. To by byl zase opačný extrém, pak bychom skleníkové plyny ještě rádi vypouštěli.
Podle mého názoru jsou nejhorší události a věci co se pod záštitou ekologie dělají. Ty mají většinou primárně na srdci zisk a uspokojení zákazníků. (jak překvapivé) Ekologie je jen něco, co se jim hodí do krámu. Kupříkladu krásné je že se vysadí za každého nového registrovaného uživatele strom. Strom se vysadí ve virtuální hře Second Life. Hm, myslím, že není třeba vysvětlovat k čemu takový virtuální strom je…
Dnes už se skoro stalo samozřejmostí nakupovat zeleně, chodíme do nákupních center na zelené dny, nakupujeme zeleně, dokonce i myslíme zeleně. Co to ale vlastně znamené, zastavil se někdy někdo a zeptal se sám sebe. Opravdu tohle prospívá planetě? Zajímavá jsou ekologická řešení která jsou ovšem trochu nedomyšlená. Například že budou auta jezdit na jablečnou šťávu. Nápad je to pěkný, ale řekněte mi kde se tolik té šťávy vezme? Resp. kdo jí vypěstuje. No když budeme naše plechové miláčky krmit víc než nás, co se pak stane s námi? Ostatně, stejná kauza je to s tzv. Biomasou. To je slávy kolem ní, ovšem teprve nyní začínají na hladinou vyplouvat varovné signály že biomasa má za následek růst cen potravin, a akorát to prohlubuje potravinovou krizi zemí 3. světa. Ostatně Rozvojové země se pomalu stávají těmi „nejsmrduťějšími“ těm by se mělo především nabízet jak žít ekologicky. (Zde podotýkám že v absolutních čísel samozřejmě vedou západní země, ale při přepočtu škodlivin na průmyslový kilometr a uvážení efektivnosti už vzniká propastný rozdíl s vyspělými zeměmi) Nic nemám proti biomase, ale musí se to ještě hodně domakat, to samé s vodíkem, jsou i tuny dalších možností, můžeme cpát peníze do výzkumu například jaderné fůze (O tom někdy jindy). Ale hlavně nezapomeňmě na příslový 2X měř, 1 řež. Takže než si na zahradě vypěstuju brambory do nádrže u auta, musím si rozpočítat abych měl taky pro sebe a aby to celé bylo co nejefektivnější. Mohl bych pokračovat ve výčtu věcí ještě několik stran, ale to bychom se nikam nedostali.
Globální oteplování možná nese jiné poselství, nemáme kvůli němu konzumovat jenom zelené a bydlet v jeskyních. Máme si uvědomit místo kde žijeme, naše vlastní já – planeta na nás volá: „hej já jsem taky tady. Musíš si mě všímat, jinak to pěkně schytáš!“ Planeta se na nás zlobí, je nesporné že je z nás asi na hlavu, všechny ty katastrofy. Ale musíme se naučit s tím žít a řešit lokální ekologické problémy. Například co můžu udělat s tou skládkou za domem, nebo jak můžu pomoct tomu lesu který tak dokonale znám. Nějaké vyschlé jezero v Africe se nás netýká, nikdo, kdo tam nežije, nemá páru co se tam děje. Takže, jak opravit onu hlavní větu? „Nyní není pochyb že se NĚCO děje s planetou zemí, ale nikdo přesně neví co. S velkou pravděpodobností však na to má vliv i člověk a měl by se podle toho přiměřeně zařídit“











